Ford Cortina patří mezi vyjímečné případy vozů, jejichž celá vývojová řada se objevila na našem trhu. Zatímco co oba starší modely (Mark I z roku 1963 a Mark II z roku 1967) prodávala také Mototechna, zůstává model 1971, tedy Mk III zatím pouze pro užší skupinu zákazníků Tuzexu. To mu ovšem neubývá na zajímavosti. Cortina Mk II přinesla nejprve jen novou, atraktivnější, bezpečnější a ještě prostornější karosérii a teprve po roce také novou řadou motorů typů "Crossflow" ( výrobně levnější a přitom hospodárnější a výkonnější motory s výfukem na straně motoru protilehlé k sání a s kompresním prostorem v pístu ).

Zato Cortína Mk III z nové, tzv. evropské výrobní řady Ford TC (Taunus Cortina) má zcela nový podvozek, prostornou karoserii podle americké školy i novou řadu moderních motorů OHC, jen s dočasnou výjimkou poněkud upravených původních motorů 1300 a 1600 Crossflow. Je výsledkem vývojové, výrobní i obchodní spolupráce anglické a západoněmecké větve evropského koncernu Ford of Europe. Každý z obou výrobců nabízí svou řadu motorů, přičemž i v jednotlivých objemových třídách jsou rozdílná provedení podle výkonů. Zatímco Cortina má osvědčené motory 1300 a 1600 typu OHV Crossflow z r.1967 a jen řadové čtyřválce 2000 a část motorů 1600 GT jsou nové čtyřvalce OHC s ozubeným řemenem, všechny motory Taunus 1300 a 1600 jsou čtyřválce OHC, a naopak pouze motor 2000 je osvědčený vidlicový šestiválec OHV. Všechny motory Cortina i Taunus se však montují do jediné a téměř identické samonosné karosérie, jež se vyrábí ve dvoudveřové nebo čtyřdveřové variantě; Cortina má navíc kombi a Taunus kupé. Ve výrobní řadě motorů Cortína je i při nejrůznějších nárocích zákazníků skutečně pozoruhodný výběr: s normální nebo zvýšenou kompresí mají motory 1300 OHV výkon54, resp. 57 k a motory 1600 OHV výkon 65, resp. 68 k; motor 1600 GT OHV má 86 koní, 1600GT OHC 88 k a 2000 OHC 98 k. Tento dvoulitrový motor OHC se vyváží také do USA pro subkompakty Ford Pinto. Západoněmecký Ford Taunus dodává motory 1300 OHC s normální a zvýšenou kompresí (55 a 59 k), 1600 OHC se zvýšenou kompresí nebo v provedení GT s výkony 72 a 88 k ( 1600 OHC je shodný s Cortinou), a konečně šestiválcový vidlicový motor 2000 OHV s výkonem 90 k. Rozdíly karoserie Cortina a Taunus jsou jen ve vnějším uspořádání detailů nebo v nepodstatných tvarových úpravách některých vnějších výlisků. Ty zcela respektují shodnou výrobní technologii a kupodivu mají i většinu shodných výlisků a dílů, avšak vzhledově se obě karoserie od sebe dosti výrazně odlišují. Každý dvoudveřový nebo čtyřdveřový vůz se dodává s různým vybavením od základního provedení přes L a XL až po GT a nejluxusnější GXL (polední dvě verze nejsou ve třídě 1300), takže jenom samotná řada Cortín ve všech variantách motorů, karoserii a vybavení představuje celkem 39 typů v cenovém rozpětí 920 až 1300 Lstg. Prostřednictvím dovozní organizace Tuzex dodával Ford of England do Československa vozy Cortina 1300 L a jedná se o dovozu modelu 1600 L. Typový list proto uvádí oba tyto modely, které budou byť v nevelkém počtu zastoupeny v Československém automobilovém provozu.

Motor a převodová ústrojí

Motory obou typů Cortina 1300 a 1600 ccm jsou řadové čtyřválce s klikovým hřídelem v pěti kluzných ložiskách. Na pravé straně bloku motoru je uložen vačkový hřídel, poháněný jednoduchým válečkovým řetězem na čelní straně motoru. Vrtání válců je u obou typů stejné, mají však odlišné klikové hřídele s rozdílným zdvihem. Motory obou objemových tříd mohou mít normální (LC), nebo zvýšený (HC) stupeň komprese a tím rozdílný výkon. Čerpadlo mazací soustavy není obvyklé zubové, ale Eatonské typické pro Ford. Má dva rotory, z nichž vnitřní je čtyřlalokový, vnější pětikomorový. Olejový filtr se vyměňuje současně s pouzdrem, v němž je čistící vložka upevněna. Přetlaková chladící soustava není uzavřená. Automatickou regulaci oběhu chladící kapaliny ovládá termostat. Motory mají jednokomorové karburátory původní konstrukce a výroby Ford s ručním ovládáním sytiče, které se vyznačují minimálním počtem rozebíratelných součástí. Motory Cortina 1300 a 1600 ccm se navzájem liší také svými generátory elektrického proudu. První má stejnosměrné dynamo, druhý alternátor, jehož střídavý proud se tranzistory (moje korekce: samozřejmě diodami, tranzistorové je pouze buzení ) usměrňuje již na výstupu, takže soustava pracuje jako stejnosměrná. Uzemněn je minus pól. Suchá kotoučová spojka s talířovou pružinou se ovládá mechanicky. Ke skříni spojky je přírubou upevněná čtyřstupňová, plně synchronizovaná převodovka zcela klasického provedení. Spojovací hřídel mezi převodovkou a rozvodovkou je dvoudílný se třemi křížovými klouby a vodícím ložiskem u středním vodícím ložiskem u středního kloubu.

 Nové skupiny podvozku jsou řešeny především tak, aby jízda byla příjemná a izolace hluku od vozovky co největší, a přitom aby se zlepšily jízdní vlastnosti vozu. Pro Forda nezvyklá přední lichoběžníková náprava se skládá z mohutné nápravnice s lichoběžníkovými polonápravami. Horní rameno lichoběžníku je třmenového tvaru, široce zakotvené na kloubech nápravnice.

Spodní rameno je naproti tomu jednoduché, široké z ocelového výlisku. Suvné sily které na ně působí, jsou zachyceny šikmým táhlem zakotveným do nápravnice v pružném pryžovém lůžku. Torzní stabilizátor spojuje spodní ramena závěsu kol. Vinuté pružiny předních kol spočívají na spodních ramenech závěsů, horními konci se opírají o krakorcovitý nosník konce nápravnice. Uvnitř vinutých pružin jsou teleskopické kapalinové tlumiče. Dvoudílný hřídel volantu spojuje křížový kloub. Spodní díl má bezpečnostní pružný element a další deformační díl je v hlavě volantu. Pastorek hřídele volantu zasahuje do ozubené tyče, spojené klouby s táhly a pákami řízení kol; převodka řízení je velmi blízko před přední nápravou. Zadní hnací náprava je celistvá klasického trubkového typu, avšak už nemá podélná listová péra. Ke karoserii ji proto upevňují dvě podélná ramena, zachycují suvné síly, zatímco síly v příčném směru zachycují dvě další, šikmo uložená táhla, směřující dozadu k rozvodovce. Vinuté pružiny jsou vzepřeny mezi hlavní podélná táhla a spodek karoserie.

Nejcharakterističtější změnou nové Cortiny je o 50 mm menší výška, zato o 70 mm zvětšena šířka při stejné délce, a po zkušenostech s úspěchem Capri také dlouhá příď s krátkou zádí i za cenu horšího využití užitečného prostoru, kterého i tak ještě zbyl dostatek. Výrobce dodává karosérie vozů Ford - Cortina v provedení dvoudveřovém, čtyřdveřovém a kombi. Samonosná ocelová konstrukce má pro upevnění podvozkových skupin upravenou, vyztuženou a zesílenou podlahovou část. Kryt motoru se otvírá vpředu po odjištění páčkou pod přístrojovou deskou. Přední sedadla jsou samostatná, posouvatelná vpřed i vzad a u typu GXL seřiditelná i výškově. U dvoudveřové karoserie se při nastupování dozadu po odjíštění pojistky sklopí opěradla předních sedadel. Škoda že jejich sklon u základních provedení nelze měnit. Zadní sedadlo je v celé šíři vozu. Klubovkový tvar předních sedadel a opěradel poskytuje cestujícím běžného vzrůstu příjemnou a pohodlnou jízdu. Vzadu je dostatek místa pro tři osoby. K běžnému vybavení vozu patří účinné účinná vytápěcí a větrací soustava s výměníkem tepla kapalina - vzduch a dvourychlostním elektrickým dmychadlem. Obvyklé seřiditelné kruhové výdechy na přístrojové desce, přivádějící čerstvý vzduch do tváře řidiče a jeho souseda, zde nahradil velni praktický systém dvou podélných větracích lišt,ležících přímo proti obličeji.

Vybavení vnitřku karoserie, počet a druh měřících a kontrolních přístrojů a jejich uspořádání se řídí jednak typem vozu, jednak přáním zákazníka, kteří mohou volit i různé‚ kombinace vybavení L a GXL.I když základní provedení i L a XL je řešeno s technickým a estetickým citem, je provedení GT a GXL vysloveně‚ efektní a prostor řidiče vzbuzuje dojem pilotní kabiny letadla; krátká řadící páka na krytu převodovky a páka ruční brzdy tento dojem nijak neruší, kritika ovšem patří nepraktickému umístění i nevhodnému řešení pomocných přístrojů na střední konzole. (víc test na str. 12.(bohužel se nedochoval)) S někdejším typem Ford Consul-Cortina má nový Ford Cortina společné už jen jméno. Tvarem navazuje jasně na úspěšný model Ford Capri. Vůz je celkově‚ nízké, poměrně široké, s velmi šíkmím předním čelním oknem a dosti splývající zádí. Podélné boční linie se nad předním kolem mírně zvedají (charakteristické pro Capri). Celkově zdůrazňuje cestovně sportovní až sportovní charakter vozu, čemuž napovídají i jeho jízdní vlastnosti. Karosérie ovšem musela být - z hlediska váhy a vnějších rozměrů - vzhledem k celé řadě‚ různě výkonných motorů, které se do ní montují - určitým kompromisem, i když optimálním.

Ostatně to dosvědčuje i přijatelná spodní hranice výkonových vah jednotlivých typů, které se pohybují od 17,5 do 10,5 kg/k (pohotovostní váha DIN). Pro zákazníka je ovšem často rozhodující především vzhled a vybavení, A proto má právě zdařilé‚ řešení karosérie rozhodující vliv na obchodní úspěchy nové Cortiny, která se vzdor nedávným hospodářským těžkostem britského Forda stala v krátké době opět nejžádanějším vozem na britském domácím trhu i v exportu. Cortína Mk III je spolu s Taunusem představitelkou nové nastupující obchodní i technické politiky společnosti Ford of Europe a současně znamená další splněná přání amerického mateřského koncernu, který vlastní nadpoloviční většinu akcí evropského Forda. Řadou TC totiž Ford dále prohloubil své "soukromé evropské hospodářské společenství". Vyrábí ji ve velmi úzké spolupráci britského, německého a belgického podniku a přestože se Taunus od Cortiny liší vnějšími rysy i svými motory, ve skutečnosti jsou to dvojčata mnohem víc, než na pohled zcela shodné anglické a německé řady vozů Capri nebo Escort. Nová Cortina je tak‚ první britský vůz vyráběný výhradně v metrické soustavě, což umožnilo mnohem rozsáhlejší kooperaci, záměnu dílů i zjednodušení servisu a systému náhradnich dílů pro celou řadu TC.

LC - Motory s nízkou kompresi
HC - Motory s vysokou kompresi

Doporučené olejové náplně ČSL výroby:
motor zima: SAE 10 W/30, 10 W/40, 10 W/50
motor léto:  SAE: 20 W/40, 20 W/50 výměna po 10 000 km;  
převodovka: SAE 80 EP
rozvodovka: SAE 90 hypoid
převodka řízení:  SAE 80